Hudební paleta

1. Úvod do tématu: Žákům vysvětlíme koncepci vyučovací hodiny, představíme její program, popis vzdělávacích aktivit. Zobrazíme žákům QR kód s nahraným pracovním či inspiračním listem s ukázkou abstraktní tvorby V. Kandiského, motivačními citáty a definicemi pojmů. Se žáky pojmy společně přečteme. Následně žákům pustíme přibližně dvouminutové video.
   
2. Video o V. Kandinském: Žákům můžeme pustit pro inspiraci reportáž České televize o akustické výstavě platformy Google Arts and Culture a pařížského Centre Pompidou. Odkaz na online výstavu: Slyšení barev — Google Arts & Culture, odkaz na reportáž: ▶ Kandinskij slyšel barvy, on-line teď jeho žlutou, červenou a modrou mohou poslouchat i ostatní — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz), jejich pozornost si následně můžeme ověřit otázkami, například: Jakou odchylku ve vnímání měl Vasilij Kandinskij? V čem spočívá tato odchylka? Znáte nějaké současné hudebníky, kteří takovou odchylku mají?
3. Brainstorming – barvy a emoce: Protože v projektu mají důležitý význam barvy a emoce, které se k nim vážou, využijeme metodu brainstormingu k získání potřebných asociací. Jaké pojmy se vám pojí s červenou barvou? Když se řekne červená, co si vybavíte? Jaké emoce?
4. Vysvětlení pojmu synestezie: Žákům vysvětlíme stručně, co znamená synestezie, a zeptáme se, jaké znají umělce s tímto jevem. Můžou si vybavit Billie Eilish z puštěné reportáže. Můžeme položit doplňující otázky.
5. Srovnání dvou skladeb od J. Vřešťála: Podle času můžeme žákům pustit dvě ukázky z tvorby Jiřího Vřešťála. Žáků se po přehrání každé z nich zeptáme, jakou si myslí, že skladby vyjadřují barvu. 

   Odkazy na skladby:

   https://www.youtube.com/watch?v=07_ynlRGCx8, https://www.youtube.com/watch?v=njXDaSNtuA0

6. Samostatná práce – abstraktní malba podle hudby: Žákům vysvětlíme zadání úkolu. Vyberou si na tabletu či mobilním telefonu svoji oblíbenou píseň nebo seznam skladeb od jednoho interpreta. Mezitím rozdáme každému žákovi kreslicí karton. Na základě subjektivního vnímání hudby mají za úkol prostřednictvím vodových či temperových barev vyjádřit vlastní pocity z poslechu hudby.
7. Nahrání na Padlet a diskuze: Po skončení samostatné práce žák svůj výtvor vyfotí a nahraje ho pomocí QR kódu na Padlet. Na Padletu žák zařadí vlastní fotografii pod příslušnou fotku podle emoce. Následně s žáky, kteří se nebudou ostýchat hovořit, můžeme diskutovat o výběru jejich hudby či interpreta a barev nebo tvarů, které se jim asociují. Zároveň v prostředí hlasují o správnosti zařazení obrázku pomocí jednoduchých symbolů palce dolů a nahoru. Padlet zde neslouží pouze jednorázově, ale žáci jej v dalších hodinách využívají jako sdílený prostor pro vlastní portofolio. Při nahrávání například obrázků či písní žáci vždy uvedou zdroj.

Teorie k vysvětlení:

Abstrakce: „Abstraktní umění se vyznačuje tím, že nezobrazuje žádný předmět (člověka, krajinu apod.), žádné konkrétní věci, proto se mu říká malířství nepředmětné, abstraktní nebo nezobrazující. Vyjadřuje se autonomní soustavou výrazových prostředků (barva, tvar, objem, linie, struktura). Abstrakcionismus je umělecký směr usilující o vytvoření formy, která nepřipomíná reálnou skutečnost. Chce vytvořit dílo zbavené individuálního charakteru, záměrně absolutně neosobní. Abstraktní dílo lze interpretovat pouze v rovině subjektivního pocitového výkladu. Abstrakce je z filozofického hlediska jeden z podstatných momentů poznání. Jako abstrakci označujeme proces abstrahování, což je vytváření obecných pojmů odvozováním a vyvozováním. Proto lze tedy rozlišit něco abstraktního, tj. pomyslného, neskutečného, odtrženého od skutečnosti, a něco konkrétního, tj. určitého, věcného, smysly vnímatelného, skutečného. Abstrakce je momentem poznání konkrétního.“ (Ilustrovaný encyklopedický slovník I. díl A–I. Academia, Praha 1980. s. 20), dostupné z: Microsoft Word – Dokument1 (muni.cz).

Symbolika barev: text vhodný pro inspiraci – Řeč barev je globální. Po celém světě vzbuzuje tytéž emoce - iDNES.cz, tabulka dostupná zde – Barvy, jejich používání a působení na nás (4f.cz)

Improvizace: projev, výkon, zvl. umělecký, tvořený bez přípravy, spatra; výtvor narychlo připravený bez dostačujících náležitých prostředků (dostupné z: Slovník spisovného jazyka českého (cas.cz))

Vasilij Kandinskij: Vasilij Kandinskij se narodil 4. prosince roku 1866 v Moskvě. Vyrostl v dobře zajištěně středostavovské rodině, která si byla vědoma jeho talentu a v umění ho podporovala. V roce 1871 se celá rodina přestěhovala do Oděsy, kde jeho otec vedl firmu obchodující s čajem. Vasilij vystudoval práva a ekonomii, v roce 1893 dokončil doktorát. V roce 1896 uzavřel sňatek se svou sestřenicí Anjou Tšimjakinovou a získal pracovní místo na Univerzitě v Dorpatu v dnešním Estonsku. Jeho kariérní posun narušily v životě dvě události, první z nich byla výstava francouzského umění v Moskvě a druhou událostí byla návštěva opery R. Wagnera Lohengrin: „Viděl jsem před sebou všechny barvy. Divoké, téměř šílené čáry před očima.“ Právě koncept synestezie ho jako umělce fascinoval a dovedl ho k vymezení teorie zvuku a barvy. (Hajo Duchting: Kandinskij)

Jiří Vřešťál: Narodil se v Praze roku 1930, od dětství trpěl chorobou dolních končetin, proto musel chodit o berlích. Vystudoval hru na klavír na pražské konzervatoři a pokračoval studiem na Akademii múzických umění v Praze. Svůj život ukončil v roce 1952 sebevraždou. Z jeho klavírního díla můžeme zmínit Památník: osm klavírních skladeb, první zkomponoval Vřešťák již ve třinácti letech. Jako další z ucelených děl můžeme zmínit Paletu: cyklus klavírních črt. Dílo bylo věnováno vlastnímu otci, který dle Vřešťálových slov miloval barvy. Autor se v díle snaží pomocí hudby evokovat určitou barvu. Pro inspiraci lze žákům pustit dvě skladby, červenou a modrou, které jsou dostupné na YouTube. Je možné porovnat, jaké tóny spojuje autor s určitou barvou. Žáci nemusí mít odborné znalosti. Stačí, když budou problematiku vnímat subjektivně.

Z pohledu dějin hudby můžeme dále spatřovat ve spojitosti s barvami následující paralely:

1. Alexandr Skrjabin: hudební skladatel užíval tóny a tóniny pro každou barvu zvlášť, přiřadil ke každému tónu barvu podle subjektivního vnímání.
2. Isaac Newton: vytvořil tzv. barevný kruh.

Masarykova univerzita (muni.cz)

Synestezie: Synestezie představuje způsob vnímání, kdy určitý vjem vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (například číslice nebo písmeno vyvolává dojem určité barvy, určité slovo vyvolává dojem chutě, zvuk vyvolává pocit dotyku apod.). V praxi to může znamenat, že synestetikovy dny v týdnu jsou pevně propojeny s určitými barvami, že barevně slyší hudbu anebo že mu slova chutnají určitou chutí či voní konkrétní vůní. (Synestézie | Ústav českého jazyka a teorie komunikace (cuni.cz))  Předpokládá se, že synestetici mají zvýšenou kreativitu, a to především proto, že jsou schopni vytvářet smysluplné asociace mezi jinak běžně nesouvisejícími podměty. Mezi synestetiky známé z historie patřil například Beethoven, Gogh, Nabokov nebo Kandinskij. 05.pdf (psychiatriepropraxi.cz)